Do it for everyone who said you couldn´t.

Konec prázdnin

29. srpna 2016 v 20:11 | Chiara
Ahoj kočky,
omlouvám se vám všem,opravdu moc za to,že jsem tu skoro ty celé dva měsíce prázdnin nebyla...asi jsem si potřebovala všechno pořádně srovnat v hlavě....
Je to tak demotivující se na sebe dívat do zrcadla a vidět na sobě všude špeky....
Ale i když jsem si kdysi zakládala tenhle pro ana blog, teď už nevím, jestli v tomhle stylu chci pokračovat...
Bylo dost těžké jíst a přitom se přes to psychicky přenést. Nejíst vyžadovalo opravdu hodně odhodlání, ale to jak jsem se pak viděla jíst bylo ještě horší....a já fakt nevím, jestli chci do toho znova spadnout....přece jenom, k čemu tohle všechno vedlo? Mordovala jsem se hladem, a teď stačilo více jíst a všechny kila jsou zpátky -_-
Ana byla vším,čím jsem se zabývala....neměla jsem na nic jiného čas, protože buď jsem myslela na jídlo, spala jsem nebo prostě jen tak seděla a koukala do blba,protože jsem neměla na nic energii - ale ten pocit štíhlosti byl dokonalý <3
Předtím to bylo o to lehčí, protože končila pomalu škola, tréninky nebyly a tak jsem mohla prospat celý den...no ale co teď?? Za chvilku začíná škola a já jsem si toho tenhle rok nabrala více, než co si myslim, že bych mohla zvládnout...a při představě, že bych měla být bez energie, jako předtím, je prostě šílené.....kdysi jsem tohle všechno zvládala tak tak, i když jsem normálně jedla, a to toho bylo o moc míň...

Nevím co dál, opravdu nevím....možná na to hubnutí půjdu aspoň pomaleji a zkusím jíst zdravě a pravidelně a hlavně omezit SLADKÉ! I když už ale nebudu nejspíš ani časem pokračovat v Aně, ráda bych touhle formou zůstala s váma...
Mám vás ráda, i když se prakticky neznáme ;)

Chiara
 

Co se to stalo?

8. srpna 2016 v 11:45 | Chiara
Ahoj holky,
je mi líto, že jsem tu tak dlouho nebyla, ale rozhodla jsem se přestat hubnout a na vše se vykašlat. Prostě jsem si jedla, co a kdy jsem chtěla a bylo mi jedno, jak vypadám. Ale dneska jsem se odvážila stoupnout na váhu a chtělo se mi brečet. Za měsíc jsem přibrala 10 kg. Ano,to je prostě šílené...celá moje snaha šla někam! Na začátku prázdnin jsem se dostala na 53 kg a teď mám 66. HNUS! Nechápu, jak jsem to mohla dopustit. Je ze mě tlusté, vyžrané prase...Jenže mi po dlouhé době bylo zase dobře, tak jsem chtěla zase začít jíst. Měla jsem tolik energie, že jsem mohla rozdávat. Nemusela jsem přemýšlet, jak co udělat, jen aby mi na všechno zbyly síly. Když jsem chtěla, dokázala jsem se zvodnout a jít cokoliv dělat. To při nejezení nešlo. Navíc se mi aspoň o dost zvětšily prsa :D :D No ale toho tuku, co na mě přibilo asi nestojí :(
Je mi líto, že jsem to nechala zajít až tak daleko...Bude to teď o to těžší, protože vím, co mě čeká. V květnu jsem do toho šla s tím, že to zkusím a uvidím, jaký to bude mít výsledek. Ale teď vím,kolik úsilí to vyžaduje a mě už se tak nechce :(...ale musím zatnout zuby a jít do toho...
Přesně za 19 dní jdu na oslavu, na které jsem chtěla vypadat dobře, a to je teď pryč...ale ještě pořád to můžu změnit,chce to jen chtít!
Chce to nějakou výzvu, jde do toho někdo se mnou?
Vaše TLUSTÁ Chiara

Asi jsem ztratila Anu

27. července 2016 v 18:46 | Chiara
Ahoj holky,
omlouvám se, že jsem tu teď tak dlouho nebyla. Nepsala jsem nic, ani vaše blogy jsem nečetla, je mi to fakt líto. Ale jsem nějak v režimu OFF. Prostě totálně výbuch. Řekla jsem si, že už přestanu držet ty posrané diety, že už toho mám fakt dost. Nebýt prázky, tak to tak asi rychle nevzdám, ale prostě k létu patří zmrzliny, nanuky, grilovačky a tak. Tak jsem to před necelým týdnem vzdala. Přestala jsem se hlídat a jím si, co chci. Katastrofa! Přibrala jsem za pár dnů fakt moc, protože místo aspoň normálního jezení jím tak dvakrát víc než je průměr a poršuju všechny zásady stravování. Bojím se, že teď se do toho režimu hubnutí ani už nedostanu. Nějak mi už prostě došla motivace a tak....nevím...asi si to nechám v hlavě nějakou dobu odležet a pak uvidím :/
A jak se daří vám moje princezny? :)
 


Prázdniny za všechny prachy...

19. července 2016 v 22:04 | Chiara
Ahoj,
je mi děsně. Mám zase depku ve velkém. Chce se mi tak brečet, ale nechci být taková padavka...Prostě všechno jde nějak do háje. Rodiče mě začali s jezením hlídat, přítel je na mě na***ný (a to mám víceméně zítra a pozítří volná barák a nic z toho nebude),nejhorší ale je, že zase ze všeho obviňuje mě (jak jinak). Navíc mě začal i ignorovat, takže paráda. Navíc jsem psala jedné kámošce, která mě ignoruje taky ve velkém, takže co víc si přát!....Mám už toho fakt plnou prdel...a nejhorší je,že fakt nevím, co s tím.
No ale přece si tu vám nebudu stěžovat. Jsou i horší věci,že?

19.7.
Snídaně: nic
Svačina: nic
Oběd: domácí tortilly s kuřecím masem a zeleninou
Svačina: nic
Večeře: nic

Včera jsem měla čoko mono.
Váha jde dolů,tak aspoň něco je pozitivní.
Mějte se lépe,nže já...Pa :*

Zase od znova

18. července 2016 v 8:33 | Chiara
Ahoj holky,
tak můj plán pokračovat v hubnutí na chatě totálně nevyšel...První dva dny jsem to ještě nějak zvlídala, vešla jsem se do 500 kcal, ale pak to šlo do háje. Celý týden tam totiž propršelo, takže jsem se nemohla hnout z chaty. Kdybych tam byla sama, tak bych vydržela nejíst, ale takhle jsem měla celou dobu jídlo před očima a ostatní toho tolik jedli. Prostě to nešlo, takže jsem tři dny žrala jak prase a k tomu i pila,DĚS! Takže jsem zase pořádně přibrala, ale teď budu už doma,takže se do toho pustím na plno,nic jiného mi taky už nezbývá :/
Nějak mám teď neutrální náladu, takže mě ani nenapadá, co bych měla psát :D

17.7.
Snídaně: nic
Svačina: nic
Oběd: nic
Svačina: nic
Večeře: nic

Sice jsem chvilku váhala,jestli jít do té hladovky nebo si dát aspoň oběd,ale zvládla jsem to...po dlouhé době mám dobrý pocit ;)
Jdu omrknout vás holky, krásný den :)
Chiara

Nesmím se furt litovat!

10. července 2016 v 19:12 | Chiara
Ahoj kočky,
dneska opět nebudu psát jídleníček,ale od zířka už zase začnu.
Teď večer jsem se najedla hodně a budu jíst i v noci, protože jdu na niční. Jenže to asi bude vcelku záhul, proto jsem to nechtěla riskovat a najedla jsem se. I sladkého,ať mám energii. Štve mě to,ale litovat se nebudu. Fakt nemám za potřebí tam sebou seknout a nebo jenom aby semi točila hlava. To fakt ne, už tak to bude těžké.
Ale od zítra zase najedu na tvrdý režim. Budu jíst co nejméně. Ty špeky musí do konce července pryč, protože pak jedu na tábor, kde budu v plavkách.
V úterý jedu na chatu, dke nebude wifi. Budu tam asi do pátku,tak snad to nějak půjde. Tam mě nebudou moct jak hlídat, takže se stačí jenom ovládat. Navíc bych tam ráda začala pořádně cvičit, jelikož jsem se rozhodla, že se sportem nekončím a v srpnu začíná nová sezóna, tak se chci do toho pustit na plno ;)
Užívejte léta sis ;)

Furt ten hlas

8. července 2016 v 23:36 | Chiara
Před půl hodinou jsem ležela v pokoji na zemi, poslouchala jsem písničky a brečela jsem...pak jsem se šla umýt,byla jsem v klidu...pak jsem zapínala pc a brečela jsem a teď jsem úplně v klidu...vše se stalo během půl hodiny...JE TO NORMÁLNÍ? Neeeee!
Tohle už prostě není normální. Dneska mi bylo řečeno, že vypadám mnohem lépe, než před měsícem. Jak jako lépe?...Asi spokojeněji...protože před měsícem ten den jsem skoro nejedla, tak jsem asi byla trochu v nervech,vyšťavená a tak celkově vedle. Dneska jsem asi vypadala v klidu, protože jsem si dala čoko mono a tudiž jsem nehladověla. Blbě mi totiž bylo až večer a přes den úplně v klidu. Takže se možná není čemu divit. Vzala jsem si totiž i bez pobízení čokoládový bonbón, protože jsem věděla, že do mé diety v klidu zapadá...
Dneska jsem se asi měla fakt fajn. Prožila jsem fajn odpoledne s úplně úžasnou osobou, pokecaly jsme a prostě to bylo v klidu. Jak to ale bude zítra? To otázka...Zítra jdeme grilovat, protože slaví bratranec narozky. Tak jsem to aspoň zařídila tak, že tam jsme i na oběd, protože kdyby to tak nebylo, tak musím jíst doma oběd a tam by bylo úplně stejně jídla, tak se to bude aspoň systematicky likvidovat :D :D Jestli se ale přežeru, tak to asi nerozdáchám :( ach jooo,tak bude tolik dobrého jídla, které jsem už dlouho neměla, navíc v poslední době mi chutná snad všechno :/ no uvidíme, jak to dopadne...Možná si zkusím dát od každého trochu,ať nejsem na nervy, že jsem toho tolik snědla a na druhou stranu budu spokojena, že jsem ochutnala ;) btw,bude i dort :(

V hlavě furt slyším nějaký hlas, který opakuje tak deprimující věty. Někdy to prostě ignoruju a říkám si,že si to myslím jenom já...ale jindy mám pocit, jako by mi to do očí opakoval furt dookola někdo jiný a já začnu brečet. Ano, jsem cíťa...Ale nedokážu si prostě pomoct :(...čím méně vážím, tím mám pocit, že jsem tlustší a tlustčí...Mám na břiše špek, o kterém pomalu nevím, že tam byl...tak kde je sakra chyba? Nevím,váha totiž ukazuje čím dál tím míň,ale šppeky přibývají...

Mějte se, muluju vás <3

Děs!

5. července 2016 v 21:18 | Chiara
Ahoj krásky,
omlouvám se, že jsem tu teď nejakou dobu nepsala, na vaše blogy jsem ale furt chodila a občas i něco komentovala... nějak jsem neměla moc čas a i když jsem ho měla,tak jsem prostě neměla náladu...
Jídelníčky za ty dny přidávat nebudu, až na jeden den, co jsem byli na oslavě (kde jsem se přecpala a pak jsem pokračovala i doma), se kolem těch 500 kcal pohybuju. Váha ale nějak moc neklesá, a z toho jsem fakt na nervy :( ...navíc mám celý týden mamku doma, takže minimálně společného obědu se prostě nevyhnu,navíc mi toho vždycky dá vcelku dost :/

Jinak se mi nic nedaří. Všechno se totálně sere. Mám zas depku. Každý den brečím...S přítelem to je teď zas o ničem, furt se hádáme a ani spolu skoro nejsme a to jsou prázdniny! Kdy jindy bychom spolu měli být více, když ne teď? no co k tomu dodat...s jeho mamkou to mám teď tež dost nahnuté, ale nechci to rozebírat, stejně to k ničemu nevede...
Nechci vás tu nudit svým zbytečným životem, tak to prostě ukončím na tom, že se mám na nic :(

Jak vám se vede? :) kdyžtak pište do kometů :)

Jsem snad sama?

1. července 2016 v 23:20 | Chiara
Ahojte zlatíčka,
moc si cením vaších komentář, jste opravdu zlaté, nevím, co bych bez vás dělala...

1.7.
Snídaně: nic
Svačina: nic
Oběd: nic
Svačina: nic
Večeře: dva kousky pizy

Dneska jsem ještě byla na jahodovém frapé. Bylo boží. Já jahody prostě miluju. Měla jsem možnost si dát rozmačkané jahody se smatanou, to je ještě lepší. Ale odmítla jsem! Ve smetaně toho je prostě hodně. Chtělo se mi tak břečet, tak moc. Byla jsem tam s přítelovou mamčou, která je pro mě obrovským vzorem a tím jsem měla pocit, že sem jí zklamala. Tak moc je mi to líto :( ví totiž o mém hubnutí...

Dnešek byl jinak fajn. Dopolko přišel kámoš a pomáhala jsem mu s anglinou, protože bude dělat opraváky. Pak jsem se sbalila a jela jsem teda do práce za mamkou od přítele. S něčím jsem jí pomohla a pak už jsme letěly do té slíbené restaurace a pak ještě ke švadleně pro zpravenou sukni. Bylo to pěkné odpoledne, ale furt jsem měla takový pocit nejistoty, nevím proč :/
Pak mě rovnou hodila do práce, kde mě přišli navštívit dva kámoši a ten jeden mi přinesl asi půlku pizy, ale celou jsem jí nesnědla. Nechtěla jsem dneska jíst, ale nedalo se to. Tak pěkně to vonělo, byla to moje nejoblíbenější. Tak dobrou pizu jsem ještě nejedla. Ta šunka vypadala fakt jak šunka :D no a jelikož jsem byla vcelku už zesláblá, navíc jsem věděla, že ještě budu nějakou dobu v práci, tak jsem si prostě dala. A nějak extrémně jsem si to ale nevyčítala.
Př.mamča mi chtěla něco dovézt na jídlo, když zjistila, že nic s sebou nemám, ale nechci jí takhle zneužívat.

Šla jsem teď večer s kámošem na hoďku ven cvičit kardio, a jak jsem se vrátila, nějak na mě všechno dolehlo. Před rokem jsem měla v obou nohách zánět šlach, takže jsem nemohla ani trénovat. Hlavně ta jedna noha bolela jako čert, tak jsem chodila i na lasery, pomohlo to. Ale už to nezmizelo. Vždycky po větší námaze to zase bolelo, ale nějak se to vždycky dalo. Dneska mě to ale začalo tak bolet, že jsem se rozbrečela, že už takhle dál nemůžu :( Minulý rok jsem ve sportu ještě pokračovala, i když už jsem nechtěla. Jenže jsem nechtěla zklamat jednu osobu, protože mi přišlo, že by si přála, kdybych ještě pokračovala. A teď mám stejný pocit. Jenže teď cítím, že už na to nemám. Tak moc bych chtěla, ale nejde to. Zítra sice zas budu tvrdit něco jiného, ale tak co už.... Jenže ten pocit, že bych někoho, kdo ve mě věří, zklamala je asi větší. Připadám si ale na to všechno tak sama. Není tu nikdo, kdo by za mnou přišel a objal mě. Někdo, kdo by mi sám od sebe řekl, že to zvládnu. Že mi věří a že bude všechno zase dobrý. Prostě není. A já tu sama sedím na posteli s oteklou nohou, brečím a píšu vám, protože vám jediným to mohu říct. A cítím se tak sam, tak sama jako už dlouho ne. Vždyť já mám okolo sebe tolik lidí, co mě mají rádi, ale ten pocit je silnější. Prostě jsem sama. Na jednu stranu nemám na nikoho ani náladu, ale na tu druhou zase všechny potřebuju. Tak ráda všem pomáhám, ale příjde mi, že toho lidí pak zneužívají nebo si toho neváží a to mě dokáže odrovnat. A zase jsem sama. Sama ve svém pokoji. Sama všude kam jdu. Jsem jak tělo bez duše....

Odpusťte mi,prosím :(

30. června 2016 v 21:39 | Chiara
Zdravím vás,
dneska jsem zas po práci totálně mrtvá. Furt se chystám na to,že napíšu více o čoko mono, o mém hubnutí a tak,ale bývám teď tak dořízená,že to prostě nezvládnu :(
Zítra bych měla jít s přítelovou mamčou do kavárny (nebo někde prostě), ale od úterý se neozvala, tak nevím. Jelikož jsme si říkaly, že se ještě domluvíme. No, nějak to dopadne ;)
Včera jsem byla děsně slabá a v jednom kuse se mi motala hlava, i když jsem třeba seděla, ale to až večer :/ v noci jsem nemohla spát a chtělo se mi zvracet. Samozřejmě z hladu :( stává se vám to taky?
Dneska ráno mi taky nebylo nejlíp, takže přežer.... Nechtěla jsem, ale nějak jsem ty cukry asi do sebe musela dostat a to i tak se mi ta hlava motala, ne ale už tolik. Ze začátku jsem se ještě ovládala, ale odpolko jsem to už prostě nezvládla :(

30.6.
Snídaně: plátek celozrného chleba se šunkou, kousek bebe řezů
Svačina: müsli
Oběd: grenadýr, müsli, cornflakes
Svačina: nanuk, čokoláda
Večeře: nic

Je mi ze mě špatně, jak jsem sakra mohla?? Prostě zas, já se asi nepoučím :( no nedá se nic dělat, zítra nejím...Příjde mi, že jsem vás jakoby všechny podvedla. Tak vám to všem jde, máte super jídelníčky a já to tak flákám. Ach jo,nezlobte se na mě prosím :(
Už se cítím vcelku prázdá, ale furt to není ono :( chybí mi ten pocit lehkosti a hladu -_- místo toho mám akorát na břiše rozvalené špeky...vzala jsem si apsoň fenolax, tak snad to zabere.
Zítra příjdu domů taky až večer, tak asi dříve jak dneska nenapíšu.
Mějte se krásně sis :*
Chiara

Kam dál